Při sobotním grilování Anežka zatoužila zkusit rozdělat oheň lukem.
Koukli jsme na instruktážní video a vyrazili na suchou trávu. Luků máme ve sklepě několik už pěkné starých z táborů, ale na tohle stačí. Jako tětivu jsme použili paracord.
Spodní prkýnko jsme měli smrkové a vrták z buku. Nejdřív z klacku, co jsme sebrali v lese, ale po několika nezdařených pokusech táta přinesl delší bukový váleček, co má na stěhování soch. Tím jak byl delší se o dost lépe držel ve správné kolmé poloze. Rozfoukávání vyvrtěného uhlíku chce taky praxi – nejlepší je dlouhé táhlé foukání. Ve vrtění lukem jsme se všichni různě střídali a uhlík se nakonec podařilo rozfoukat tátovi. Po tom co jsme zapálili oheň a začali péct maso k (trochu pozdnímu) obědu jsme ještě udělali pokus s vrtákem z lesa a Anežce se také podařil rozfoukat oheň.
suchá tráva u pole pod lesem
příprava prkýnek
příprava luku
bowdrill
rozfoukávání
oběd
Dejvy taky zkoušel rozdělat oheň „lupou“ vytvořenou z igelitového pytlíku naplněného vodou. Sluníčko je ale asi ještě slabé, tak tohle zase někdy příště.
V létě jsme vyrazili letadlem k moři. Tobík letěl poprvé a na Maltě bylo fajn.
Hodně jsme byli v Českém Ráji. Sjeli jsme kus Jizery a prozkoumali spoustu skalních bludišť a vyhlídek.
Na Youtube jsme dosáhli 100 odběratelů, i když neděláme videa pro široké publikum, spíš pro rodinu a vlastní vzpomínky. Letos jsme publikovali 14 veřejných videí.
Vlaďka s Milanem nás pozvali na předvánoční výlet do Olomouce.
Pendolino
Na cestu tam jsme si vybrali Pendolino a bylo to super. Náš nejrychlejší vlak, který na palubě veze v jídelním voze pípu s Plzní nemá chybu.
Cestu jsme si užívali až 25km před Olomouc, kde bohužel nákladní vlak někoho srazil, a tak jsme museli 45min čekat. U východu z nádraží v Olomouci nás pak přivítali těžkooděnci, kteří tu čekali na fanoušky Slavie.
Město punče
Po ubytování nedaleko Horního náměstí jsme hned vyrazili prozkoumávat město. Nakoukli jsme do největších kostelů, prošli parkem kolem potoka a vrátili se na náměsté s trhy.
Na trzích jsme zjistili, že všude mají různé druhy punče. Jinak trhy klasické – od svíček přes ovčí ponožky, klobásy, ozdoby, vykrajovátka až po bramboráky (na váhu).
Nejlepší punč byl u svítícího jelena. Vedle něj Vlaďka objevila vinárnu Pod Pálavou se zajímavým systémem By the glass na čepování vína na skleničku: každý dostane kartu, tu zasune do zařízení, vybere si víno a množsrtví, které chce ochutnat. Takhle může popíjet celý večer a na závěr zaplatit. Prázdné místo v lahvích je doplňováno dusíkem a víno tak vydrží déle otevřené v dobré kondici.
Super to taky bylo v Masných krámech – pasáž v domě, která je plná vináren, hospůdek a rum housů. Sedí se buď vevnitř v bývalých krámech, nebo i v pasáži, kde je příjemné teplo.
Olo kolo
Pod Dolním náměstím je tržiště, na kterém bylo taky pár stánků, ale hlavně velké kolo s kabinkami akorát pro 4. A tak jsme se odvážili, nechali se do jedné kabinky zavřít a nakoukli na noční Olomouc zezhora.
Pivovar Riegerovka
Po dlouhém courání po trzích jsme se chtěli trochu ohřát, sednout si a dát si něco k jídlu, a tak jsem našel blízký pivovar Riegerovka s hodnocením 4,8 na google maps.
Pivo dobré, ale kuchyně průměrná. Paní vedle přinesli studenou polévku, docela dlouho to trvalo a jídlo žádný zázrak. Za nás tak 3 hvězdičky.
Neděle
Naopak super byla snídaně v Café La Fée ve francouzském stylu.
Samozřejmě se nemohla vynechat návštěva obchoďáku Šantovka, ale taky jsme se před odjezdem prošli ve Smetanových sadech, kde pobíhají pávi a perličky.
Návštěva Olomouce byla fajn. Je to moc příjemné město. Přišlo nám nepřecpané lidmi, takže i já jsem přežil vánoční trhy 🙂 Trochu problém byl (už ve čtvrtek) sehnat vlak zpět s místenkou, tak jsme nakonec zkusili ještě Leo Express.
Po dvou úspěšných rocích na Šumavě jsme se letos na podzim vydali do Krkonoš. Přilákala nás hlavně Herní krajina Pecka – velké lesní hřiště pro děti.
Sehnat ubytování pro 22 lidí nebylo úplně jednoduché, ale nakonec Péťa našla krásnou chatu Krajánek v Malé Úpě.
Herní krajina Pecka
Na sobotu jsme naplánovali složitý přesun auty pod lanovku Portášky tak, abychom zpět mohli jít všichni pěšky.
Pecka se dětem moc líbila a vyřádily se tam. Rodiče zatím vystřízlivěli a zašli jsme si na oběd do chaty Portášky (což spíš nedoporučujeme, viz google recenze a třeba zde).
Pohádková stezka
Už v sobotu jsme částečně šli po Pohádkové stezce, ale nepotkali žádné zastavení. Na neděli jsme se vybavili plánkem a vyrazili po ní na oběd do pivovaru Trautenberk. Nejhezčí to bylo v Eliščině údolí, ale ještě nám větší část stezky zbývá k prozkoumání, tak zase někdy příště.
Malá Úpa – u kostela
Kolem kostela je pár chalup. My bydleli v chatě Krajánek a můžeme doporučit. Nová čistá chata s velkou kuchyní, jídelnou a obývákem. WC a sprchy společné vždy pro dva pokoje, ale pro velkou partu lidí, kteří se znají, ideální.
Hospody jsou tu dvě: Sokolí boudy a Restaurace U Kosela. Obě dobře vaří, U kostela byla trochu nervózní servírka, co nás brzy vyhodila kvůli ubytovaným.
Když není sníh dá se sem dojet autem, ale musíte mít povolenku, kterou vám dá majitel chaty.
Český ráj jsme letos v létě navštívili 3x. Je to tam opravdu krásné, navíc Anežka tu má teď byt, kde můžeme přespat a není to daleko.
Sedmihorky
Již podruhé stejný model: prodloužený víkend, já pracuju u Anežky v bytě a Péťa s dětma a kamarádkama a další hromadou dětí jsou v kempu Sedmihorky, kde si užívají hlazení morčátek a podobné aktivity, které kemp nabízí. Já mám kolo a dojíždím z bytu přespat do stanu, pozdravit rodinu a dát si rohozecké pivo.
kolo
práce
pivo
Holky s dětmi zatím podnikají výpravy po okolí. Mě sem letos vyšel rakouský státní svátek, takže jsme měli čas na celodenní výlet a prozkoumali krásné skalní město u Besednice.
Skála Sokol s portrétem Tyrše
Krásný výhled na Suché skály
Jizera
S našimi kamarády jsme si po delší době naplánovali společnou vodu. Přibylo nám dětí, tak jsme zvolili jednodenní variantu. Sjeli jsme se v pátek v kempu Na Ostrově v Malé Skále a v sobotu dopoledne jsme si půjčili lodě. Ti odvážnější sjeli maloskalský jez a pak jsme pokračovali po krásné Jizeře. První zastávka na občerstvení přišla brzy – v hospůdce Křížky. Někdo si dal pivo, někdo (já) střízlivěl po pátečním večeru. Pokračovali jsme dalších pár kilometrů do hlavního bodu pro děti – kemp Zrcadlová koza. To už je nedaleko Turnova. Hospoda s velkou zahrádkou a ještě větším hřištěm, kde je vše od houpaček po skákací hrad. A do toho se prochází kozy, které trochu utíkají z kontaktní zoo. Na závěrečném kilometru plavby ženy dokázaly utopit skoro plnou lahev Prosecca, což bylo smutné, ale všichni jsme dopluli dobře. Návrat nacpaným vlakem z Dolánek do Malé Skály jsme taky zvládli. Tak AHOJ na nějakém dalším toku 😉
Na Malé Skále nad Jizerou
V neděli jsme ještě s těmi, co zůstali, prozkoumali hrad Malá Skála a zříceninu Frýdštejn. Tady jsme se potkali s rodiči ve výborné restauraci Kovárna. Po obědě si převzali děti, ale to už je zas jiný příběh 🙂
Koncem srpna se děti vypravily s babičkou a dědou do Českého ráje ještě jednou. Užili si týden v pěkném kempu s bazénem v Mladějově. My je tam byli odvézt a v sobotu si ještě udělali šoto výlet Hurvínkem kolem Humprechtu. Na zámek Humprecht jsme i došli a vylezli na ochoz a věž.
Vodní prvky Mladá Boleslav
Cestou z Mladějova ukazovala navigace kolony na dálnici, tak jsme se do nich nehnali a prošli se po náměstí v Mladé Boleslavi, kde jsme objevili zajímavé interaktivní sochy a vodní prvky.
